Jadran leží mezi Balkánským a Apeninským poloostrovem a má plochu téměř 140 tis. km². Část, která patří Chorvatsku je jeho východním pobřežím, které se táhne od Privlaky na jihu až po mys Savudrija na západě, včetně všech ostrovů. Je to jedinečné místo v Evropě pro plavby motorovými a závodními čluny a také jachtami. Chorvatsko je právem nazýváno zemí ostrovů, jelikož jich má kolem pobřeží více než tisíc a každý z nich je jiný. První výlet na pobřeží Jadranu a jeho ostrovy je cestou do neznáma a každý další výlet je návštěvou rodinné krásy této země, pokaždé jiné a beroucí dech.


Hloubka
V oblasti Istrie je Jadran nejvíce mělký, kde hloubka většinou nepřekračuje 50 m. Od Puly se mořské dno mírně prohlubuje a vytváří dlouhou úžlabinu - Jabucka kotlina, která se táhne od Zirje směrem k Itálii. Největší hloubka je zde asi 240 m. Od Jabucké kotliny se dno zvedá k útesům Palgruza, kde dosahuje hloubky 130 m. Směrem na jih mořské dno strmě klesá směrem k Južnojadraska dolina, kde je nejhlubší změřená hloubka kolem 1300 m.

Příliv a odliv
Na Jadranu není příliš velký rozdíl mezi hladinou při přílivu a odlivu. V jižní části je rozdíl kolem 40 cm a v severní hlavně v Istrii kolem jednoho metru. V úzkých kanálech nebo zátokách může příliv mohutně narůstat díky větru Jugo vanoucímu od moře. Tento jev je charakteristický pro široké a hluboké zálivy na jižním Jadranu.

Mořské proudy
Mořské proudy vznikají v důsledku větru, rozdílu tlaku, teploty a slanosti mořské vody. Dle jejich směru rozlišujeme horizontální a vertikální. Objevují se i spodní proudy, které jsou výsledkem pohybu mořské vody z teplejších oblastí do studených, v průběhu kterých  se hladina ochlazuje a klesá k mořskému dnu. Mořské proudy na Jadranu jsou však jen slabě pozorovatelné, jejich rychlost kolísá v závislosti na oblastech, ale také na ročním období. Průměrná rychlost proudů je kolem půl uzlu, ale mohou dosahovat i čtyřech uzlů.

Slanost moře
Slanost moře je určována celkovým obsahem soli na kilogram mořské vody. Průměrná slanost jadranu je 38,3 gramu soli na kilogram. V severní části Jadranu je slanost nepatrně menší díky přítokům sladké vody.

Teplota moře
Na Jadranu dochází k velkým výkyvům teploty mořské hladiny. Průměrná roční teplota je 11°C. V zimním období však klesá až k 7°C a občas i níže. Na jaře se moře otepluje a průměrná teplota stoupá k 18°C. V létě průměrná teplota dosahuje od 22 do 25°C a v jižní části a na Istrii dokonce i 27°C. Nejteplejší je moře v srpnu. V Jaderském moři jsou velmi dobře rozeznatelné teplotní vrstvy a to zejména v létě. První teplotní vrstva je do hloubky 3-5 metrů pod hladinou. Další kolem 12 metrů a další kolem 18 metrů. V hlobce větší než 30 metrů je většinou konstantní teplota po celý rok.

Jandran patří k nejčistším regionům z oblasti Středozemního moře. Kvalita vody je pravidelně kontrolována a celé pobřeží (až na malé vyjímky) vyhovuje požadavkům na čistotu vody pro koupání. Přetrvávajícím problémem je však v mnoha letoviscích vyústění kanalizace přímo do moře, což může způsobit znečištění. Tento problém je však urychleně řešen výstavbou čističek odpadních vod, což je v současné době jedna z hlavních priorit. Čistotu moře si můžete ověřit na stránkách chorvatského Ministerstva životního prostředí, kde jsou zveřejňovány výsledky pravidelných měření znečištění vody.

Vítr
Bóra - nejznámějším větrem na Jadranu je bóra, která vyniká svou silou. Tento chladný vítr dosahující síly orkánu vane z pevniny směrem na moře kde naráží na teplý vzduch. Pokud se dostane na volné moře, kde mu nepřekážejí ostrovy dokáže vytvořít vlny vysoké až 3 metry, které mohou často měnit svůj směr a jsou o to nebezpečnější. Další nebezpečí bóry je v tom, že přichází nečekaně a jejímu příchodu nic nenasvědčuje. Častěji se bóra vyskytuje na severu a hlavně v zimním období, kdy může trvat i několik dnů. V létě bývá slabší a trvá mnohdy jen několik hodin.
Jugo je dalším nebezpečným větrem, který vane podél pobřeží Jadranu od jihu. Přináší mraky, déšť a někdy i písečné mraky z Afriky. V létě trvá jugo pouze několik dnů, v zimě i týdnů. Jugo vytváří široké a vysoké vlny, které dosahují někdy i čtyř metrů. Hlavně na severu chorvatského pobřeží způsobuje značné vlnobití a vodní kapky z vln se díky větru dostávají i daleko od břehu a prokysličují, zvlhčují a jodizují vzduch, což je velice prospěšné pro lidské zdraví.
Mistral - tento vítr mají v oblibě zejména jachtaří. Přináší totiž dobré počasí a vane od severozápadu. Tento vítr nezvedá vlny a často fouká v pravidelných denních intervalech i několik dnů za sebou. Tento vítr se většinou nevyskytuje v zimních měsících a více se projevuje v jižní části jadranu.