Istrie (chorvatsky Istra) je poloostrov na severu Chorvatska, jehož části náleží rovněž Slovinsku a kousíček Itálii. Je velice oblíbenou turistickou destinací díky své poloze a propojení bujné vnitrozemské vegetace s krásným mořským pobřežím. Istrie je díky tomuto nazývána rovněž "zeleným středomořím". Jedná se o největší Chorvatský poloostrov o rozloze přes 3000 km², s pobřežím dlouhým více než 400 km s rozvinutým turistickým ruchem. Najdete zde především známá turistická letoviska plná atrakcí, zábavy a historie, ale také klidná  místa pro romantickou dovolenou. Na pobřeží je množství turistických komplexů, zejména hotelového typu, které nabízejí obrovské množství ubytovacích kapacit. Díky tomuto je zde asi nejbohatší nabídka sportovních, kulturních a společenských aktivit z celého Chorvatska. Hotely a ubytovací kapacity na Istrii prošly v posledních letech rozsáhlými rekonstrukcemi a v současné době nabízejí ubytování na vysoké úvrovni rovněž i v luxusním provedení. Samozřejmostí se stávají bazény s mořskou vodou, často i kryté.  Došlo rovněž ke zkvalitnění pláží, které byly vysypány štěrkem, pískem nebo vybaveny betonovými moly. 

        Můžete si vybrat z bohaté gastronomické nabídky, vodních sportů i histrorických exkurzí. Nejznámějším městem Istrie je město Pula, které má bohatou více než 3000 letou historii. Jedná se o staré římské město s množštvím dochovaných historických staveb, mezi kterými vyniká amfiteatr zvaný Arena. Můžete rovněž pobývat ve vnitrozemských městech jako Buzet, Motovun nebo Grožnjan. Pobřeží Istrie je rovněž vhodné pro jahchtaře, cyklisty a jiné sportovce, kteří zde najdou bohatou nabídku aktivit.

        Západní pobřeží Istrijského poloostrova je turisty nejvíce navštěvovanou částí chorvatského pobřeží. Od druhé světové války zde vyrostlo velké množství hotelových komplexů a celková ubytovací kapacita oblasti překračuje čtvrt milionu lůžek. Letoviska mají většinou vlastní obchodní síť a disponují nejrůznějšími kulturními a sportovními zařízeními a pestrou nabídkou služeb. Navzájem jsou spojena autobusovými linkami, k výletům podél pobřeží a na přilehlé ostrovy je možné využít trajektů a taxičlunů, vyplouvajících z každého většího přístavu.

        Východoistrijské pobřeží, někdy též nazývané Kvarnerská riviéra, se rozkládá od mysu Kamenjak na jihu poloostrova k městu Opatija, které leží v blízkosti závěru Rijeckého zálivu. Jižní část pobřeží je převážně neobydlena, zatímco severní část má dlouhou turistickou tradici; od konce 19. stol., kdy byla postavena železnice do Rijeky, vyrostla zdejší městečka Opatija, Lovran, Moštenička Draga a Rabac v rozsáhlá letoviska s kompletním turistickým zázemím. Úzký a zalesněný pruh pobřeží sevřený mezi mořem a horským masivem Učka býval tradičně cílem evropské aristokracie, po níž zde zbyly honosné vily a paláce dnes upravené v moderní hotely.

        Vnitrozemí poloostrova tvoří hornatina a pahorkatina. V severovýchodní části se tyčí mohutný horský hřeben, jehož nejvyšším bodem (a zároveň i Istrie) je hora Vojak v pohoří Učka měřící 1.396 m. n. m. (vrchol rozhledny má výšku 1.401 m. n. m.). Vyprahlé málo obydlené vnitrozemí poloostrova se příliš nehodí k rekreačním pobytům, nedostává se mu základní vybavení pro turistický ruch, nicméně nabízí mnoho zajímavých cílů pro jednodenní výlety ze západního i východního pobřeží. Opevněná městečka a obce byla většinou stavěna na vyvýšených místech, která vyčnívají nad okolní krajinu a působí tak velmi malebným dojmem. Řídké osídlení a nevhodné podmínky pro komerční využití zajistily jejich nedotčenost a uchovaly jejich středověký ráz umocněný přítomností řady jedinečných historických památek.

        Milovníci historických památek si přijdou na své, vždyť pobřeží Chorvatska bylo v minulosti obydleno rozmanitými kulturami, po kterých zde zbylo mnoho architektonických skvostů v podobě hradů, zámků, kostelů, obytných budov apod. Jejich autory byli většinou umělci a stavitelé, pocházející přímo z oblasti chorvatského pobřeží, často byli rovněž zváni stavitelé z Apeninského poloostrova. Ti všichni zde pak vytvářeli svá umělecká díla, ať již ve službách Římanů nebo Benátčanů, či přímo jako občané chorvatského království a Dubrovnické republiky.

        Milovníci přírody mohou v Chorvatsku navštívit 7 národních parků, z toho na Istrii: souostroví Brijuni u západního pobřeží Istrijského poloostrova, vnitrozemský bohatě zalesněný Risnjak nedaleko Rijeky. Kromě národních parků se v Chorvatsku nachází řada chráněných území zřízených zpravidla pro ochranu lokalit se vzácnými rostlinnými druhy, např. Motovunský les ve vnitrozemí Istrijského poloostrova. Řada dalších krásných a romantických míst není státem chráněna, přesto však určitě stojí za návštěvu; za všechny je možné zmínit Limský záliv na západním pobřeží Istrijského poloostrova, vysoko ležící průsmyk Vratnik nedaleko města Senj apod.

        Charakteristická a hlavní nejdůležitější rostlina Středozemí - olivovník - roste jak na istrijském pobřeží, tak na ostrovech. Na chráněných místech se tyčí k nebi elegantní cypřiše a na pobřežních promenádách byly už před stoletími vysazeny palmy. Na polích a v zahradách se pěstují rajčata, paprika a další druhy zeleniny a ovoce, jakož i vinná réva, řidčeji obilí.

        Nejvzácnější živočišné a rostlinné druhy jsou koncentrovány v sedmi národních parcích: v těsné blízkosti Istrijského poloostrova se nachází ostrovní národní park Brijuni, jehož částí je i zoologická zahrada s exotickými zvířaty, na řece Krka byl vyhlášen stejnojmenný národní park s krásnými jezery a vodopády a nedaleko Rijeky se rozkládá horský park Risnjak, který svůj název získal podle hojného výskytu rysa.

        Živočišný svět je zvlášť bohatý, a to hlavně pokud jde o hmyz a pavouky. Nejnápadnějším hmyzem je kudlanka nábožná - bizardní dravá kobylka. V celém kraji nemůžeme přeslechnout zvuky cikád a nevšimnout si různých brouků, pavouků a motýlů. Bát se nemusíme ani škorpionů. Vyskytuje se zde jen jeden menší druh, který se schovává pod kameny, obložení zdí a ve zdech. Jeho bodnutí je poměrně neškodné, asi jako štípnutí od naší včely či vosy. Velmi vzácně se zde vyskytuje jedovatá zmije písečná. Jinak můžeme za teplého počasí všude pozorovat ještěrky.

        Na polích a v neobydlené krajině můžeme vyrušit bažanty a koroptve, v noci můžeme zaslechnout slavíka nebo sýčka. Poměrně hojní jsou malí dravci, v horách na severovýchodě Istrie se vyskytuje také orel skalní. Na holých ostrovech hnízdí sup bělohlavý živící se mršinami. Nad mořem plachtí racci a mořské vlaštovky, můžeme však pozorovat i kormorány.

Další letoviska v oblasti: Babiæi, Bacva, Becici, Brijuni, Fažana, Grzina, Kraj Drage, Labin, Marčana, Novigrad, Pazin, Pješčana uvala, Plomin, Premantura, Pula, Rabac, Rebici, Rovinj, Stokovci, Sv.Marina, Sveti Martin, Umag, Zupanici