Pula

Historické město vzniknuvší již v době bronzové. V dobách římského impéria byla největším městem na Istrii. Město leží u velké chráněné zátoky, kam mohou vplouvat i velké zámořské lodě, tradici zde má dřevozpracující a sklářský průmysl, stavba lodí a samozřejmě turistický ruch, neboť v Pule se nachází velké množství historických památek a koná se zde řada tradičních kulturních událostí. Pula je nejstarším městem na pobřeží východního Jadranu, podle jedné z legend se na jeho založení podíleli samotní Argonauti. V 6. stol. př. n. l. zde vznikla ilyrská osada, později římské sídliště, které za císaře Oktaviána Augusta kolem roku 40 př. n. l. získalo status kolonie. V té době zde žilo přibližně 30 000 obyvatel. V roce 425 se Pula stala biskupským sídlem, v roce 1331 se dostala pod nadvládu Benátek, za níž došlo k největšímu úpadku města. Kromě benátského útlaku byla Pula neustále ohrožována útoky a morovými epidemiemi, cenné stavby chátraly a jejich části byly odváženy z města (hlavně do Benátek), takže v roce 1631 zde žilo již jen 300 obyvatel. Situace se obrátila po roce 1815, vládci v Istrii se rozhodli zde vybudovat válečný přístav a koncem 19. stol. již ve městě žilo přibližně 40.000 obyvatel. Nejvýznamnější památkou Puly je římský Amfiteátr, monumentální třípatrová stavba, která se nachází v blízkosti přístavu. Amfiteátr byl postaven v 1. stol. za císaře Vespasiána a do jeho hlediště se vešlo asi 23.000 diváků. Na jeho místě stál dříve menší amfiteátr postavený za císaře Oktaviána. Má tvar elipsy o rozměrech přibližně 130 x 105 m a jeho stěnu tvoří 72 oblouků. Až do roku 404 se zde konaly gladiátorské hry, poté byly zakázány a amfiteátr byl používán jako tržiště. Nejvíce utrpěl za nadvlády Benátčanů, kteří používaly jeho části jako stavební materiál pro své domy. Dnes se zde v letních měsících koná Pulský operní festival. Amfiteátr byl ještě v 19. století za městskými hradbami přímo u moře. Dnes ho od přístavní zátoky dělí ulice a parky. Ve sklepních prostorách je výstava o pěstování olivovníku a vinné révy v antických dobách. Vydáme-li se od amfiteátru k nábřeží a poté podél něj jihozápadním směrem, dojdeme po chvíli k fontáně Karolinina pramene na místě někdejšího římského nymfea. Zde zahneme vlevo do vnitrozemí a pokračujeme k bráně Porta Gemina (Dvojna vrata), pocházející z 2. stol. Za ní stojí Archeologické muzeum (Arheološki muzej) s exponáty z celého Istrijského poloostrova. V jeho blízkosti se nachází jiná brána Porta Herculea (Herkulova vrata) z 1. stol. a pozůstatky někdejšího římského divadla. Kousek dál za ní najdeme zachovalý triumfální oblouk rodiny Sergiů (Slavoluk obitelj Sergi) - Zlatá brána - Porta Aurea na Via Sergia, který byl postaven v letech 29 až 27 př. n. l. a který svou bohatou výzdobou kontrastuje se skromnou úpravou výše zmíněných bran. Na pahorku, kde dříve byla původní ilyrská osada, stojí pevnost (kaštel) postavená Benátčany v 16. stol. odkud je pěkný pohled na okolní město a ke které se nejlépe dostaneme ulicí od nábřeží. V její blízkosti se také nachází kostel sv.Mikuláše (sveti Nikola) a blíže k nábřeží františkánský klášter s kostelem, který má velmi cenný polyptych od Jakuba z Puly z 15. stol. Jihozápadně od kláštera pak můžeme navštívit bývalé římské forum, dnešní náměstí Trg Republike, jemuž dominují renesanční radnice, vestavěná do někdejšího Diamina chrámu a dobře zachovalý Augustův chrám, pocházející ze začátku našeho letopočtu, po amfiteátru nejvýznamější památka ve městě. V blízkosti nábřeží můžeme také navštívit mariánskou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie - Uznesenje Marije, která pochází z 15. stol. Byla postavena na troskách římského chrámu z 5. stol., jehož cenné pozůstatky jsou i v interiéru kostela, např. raně křesťanský sarkofág ze 4. stol. či fragmenty mozaikové podlahy z 5. stol. Pár kilometrů před Pulou se nachází letovisko Fažana - Fasana, odkud lze podniknout výlet do národního parku Brionské ostrovy. Jedná se o čtrnáct ostrovů, kde je nádherná krajina vytvořená přírodou i lidskou rukou. Za vlády Josipa Broza Tita byly tyto ostrovy veřejnosti nepřístupné, a teprve v roce 1983 byl na nich vyhlášen národní park. Celková plocha souostroví je asi 7 km2, od pevniny je odděleno Fažanským kanálem - Fažani kanal. Pro ochranu této krajiny před vlivem automobilismu, zřídila správa parku velké parkoviště ve Fažaně. Lodi plují na ostrovy šestkrát až sedmkrát denně, plavba trvá asi 15 minut. Bohatou původní mediteránní flóru souostroví (duby cesmínovité, jamovec širolistý, vavřín a hustá macchie) doplňují subtropické a jiné rostliny. V parcích a na loukách ostrova Veli Brijun rostou také pinie, borovice halabské, borovice hvězdovité a borovice černé, cypřiše, sekvoje a eukalypty. Raritou je obrovský olivovník, jehož stáří se odhaduje na 1.200 let a který dodnes plodí. V porostech se pasou daňci a jeleni, mufloni a istrijský skot - boškarin. V oploceném safari žijí sloni, antilopy, velbloudi, lamy, zebry a kozorožci. Nachází se zde spousta sportovních zařízení i devítijamkové golfové hřiště. Návštěvníci parku jezdí přes ostrov vláčkem ve skupinách. V ceně je zahrnuta návštěva tří muzeí a zoologické zahrady, průvodce a přeprava. Podle archeologických nálezů byl největší ostrov Veli Brijun osídlen již v předhistorickém období. Roku 177 př. n. l. souostroví obsadili Římané, což znamenalo jeho největší rozkvět, neboť bohaté římské rodiny si zde stavěly své letní rezidence. Koncem 19. stol ostrovy koupil bohatý průmyslník Paul Kuppelwieser, který z nich chtěl udělat velkolepé letovisko pro schůzky evropské finanční elity. Nechal zde postavit hotely, golfová hřiště, kasino, dostihovou dráhu a vodovod, kterým sem proudila sladká voda z pevniny, založil parky a zahrady a vystavěl komunikace. Projekt ztroskotal po jeho smrti po 1. světové válce. Na začátku padesátých let jeho megalomanskou vizi převzal tehdejší jugoslávský prezident Josip Broz Tito, který ze souostroví udělal soukromou rekreační oblast a místo, kde trávil volný čas se svými politickými přáteli a hosty. Založil zde zoologickou zahradu, v níž žila nejrůznější exotická zvířata, která Tito dostal darem od zahraničních státníků. Na ostrůvku Vanga západně od ostrova Veli Brijun měl Tito svou osobní rezidenci. Nejvíce historických památek se nachází na ostrově Veli Brijun, kde si u zálivu Verige můžeme prohlédnout pozůstatky římské vily z 1. stol., která se svého času rozkládala na rozloze více než 1 km2 a obsahovala kromě obytných a hospodářských budov tři chrámy, přístav, lázně, lodžie apod. U protějšího zálivu stojí byzantské castrum (pevnost), jediné na celém chorvatském pobřeží, mezi jehož hradbami se nachází malé městečko, které bylo obydleno až do 16. století. V malé osadě Brijuny si pak můžeme prohlédnout čtverhrannou obrannou věž z 12. století a benátský kaštel ze 16. století, v kterém se od roku 1955 nachází muzeum. Fotografie ve fotogalerii

Vložena: 22. květen 2007
Recenzent: Jiří Kalla
Hodnocení:
Související odkaz: Průvodce po Istrii
Kliknutí: 5355
Jazyk: czech