Vyhledávání

Google

Google linky

Postranní lišta

Kalendář

Čas: 05:23
Den: Pátek
Týden: 25
Datum: 23. června
Rok: 2017

Svátek má:

Dnes: Zdeňka
Zítra: Jan
Pozítří: Ivan

Regiony

Sponzorované odkazy


Jídlo a pití
[ Jídlo a pití ]

·Lov olihní a recepty na jejich přípravu
·Pršut - oblíbená chorvatská pochoutka
·Lanýže - chorvatská pochoutka
·Záhorské Štrukle = Zagorje štrukli
·Likér Maraschino - sluneční rosa
·Ochutnejte speciality z fíků
·Potraviny
·Kuchyně jadranského přímoří a její speciality
·Chorvatská kuchyně

Články na téma

Zatím není žádný obsah pro tento blok.

Přihlášení

Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód' title='Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Chorvatské vánoční zvyky a obyčeje

Publikováno: 19.12, 2006    Téma: Kultura a zvyky

Vánoce jako křesťanské svátky slaví každý národ svým způsobem, který je součástí jeho národopisného dědictví. V tomto článku se dozvíte, jak se v chorvatských rodinách kdysi slavily vánoční svátky a jak se slaví dnes.

ZVYK DÁVÁNÍ DÁRKŮ Přípravy k velkému svátku začínají obyčejem dávání dárků, spojeným se svátkem sv. Mikuláše (6. prosince) a svátkem svaté Lucie (13. prosince), který existuje již od 11. století. Na svatou Lucii je zvykem, že se osoba, zahalená v bílém oděvu, v noci vydá od domu k domu a dává dětem dary - sušené fíky, mandle, ořechy a jablka, ale také straší nezbedníky. Neposlušné děti potom pro výstrahu naleznou pod polštářem rákosku jako výstrahu, aby se polepšily. V pozdější době a nyní tuto službu vykonává i svatý Mikuláš, který hodným dětem dává do holínky sladkosti a těm zlobivým naděluje jeho pomocník čert Krampus rákosky (Krampus je symbolem zlého ducha neboli ďábla). Tradičním, starobylým chorvatským vánočním dárkem je ozdobené jablko, které se jmenuje božiænica (Božiæ - Boží hod vánoční) a dávali ho mladíci darem dívkám.

VÁNOČNÍ PŠENICE
Jedním ze zvyků, který se uchoval do dneška, je předvánoční setí pšenice jako symbolu obnovy života a plodnosti. Je zajímavé, že tento zvyk nyní neexistuje v protestantských komunitách, ani ve velké části katolické Evropy a že se zachoval, kromě Portugalska a jižní Itálie, už jenom v chorvatských krajích. Do vánoc tato pšenice zasetá v nádobě a zalévaná vodou, hezky vyroste a stane se vkusnou ozdobou vánočního stolu; v průběhu vánočních svátků stojí pod vánočním stromečkem a v rohu místnosti jsou umístěny jesličky. Aby pšenice vypadala hezky, pšenice se přistřihne, ovine se červenou stužkou nebo chorvatskou trikolórou a v některých krajích se doprostřed nádoby dávají jablka a svíčky. Po vánocích se pšenice dává ptáčkům, protože nic z této sváteční doby se nesmí vyhodit.

ZVYKY A OBYČEJE NA ŠTĚDRÝ DEN
Chorvatský Štědrý den a staré zvyky a obyčeje předvánoční noci jsou: vybrání tří větších špalků, rozprostírání slámy, výroba jesliček a rozžínání svíček.

Tři velké špalky, které se nosily domů na Štědrý večer a vkládaly se do ohně, byly symboly Svaté trojice. Když špalky začly hořet, rozžehly se o ně všechny svíčky v domě. Špalkům, které obvykle hořely či doutnaly dál, se pak dávalo trochu potravy ze štědrovečerního stolu a vína, které se při sváteční večeři pilo. Lidé věřili, že oheň z těchto velkých špalků přinese dobro celému domu a všem jeho obyvatelům.

Sláma jako symbol vánoc se udržela podstatně déle než dřevěné špalky. Chvíle, kdy byla sláma přinesena do domu, což obvykle vykonával hlavní člen domácnosti, byla oficiálním začátkem oslav vánočních svátků. Sláma se rozprostřela po podlaze pod stolem, troška se také položila na stůl a přes ní se přehodil ubrus, další část slámy se vázala do snopů nebo se z ní pletly věnce. Po večeři všichni členové domácnosti odešli od stolu a sedli si na slámu na zem, kde si v klidu povídali až do chvíle, kdy byl čas jít do kostela na půlnoční mši. V některých krajích se v noci ze Štědrého dne na Boží hod dokonce ani nespalo v posteli, nýbrž na slámě, přinesené do domu. Sláma, rozprostřená na zemi, byla symbolem Ježíšova narození ve stáji, snopy a věnečky ze slámy symbolizovaly plodnost.

Až do roku 1850 nebylo v Chorvatsku vůbec zvykem zdobit vánoční stromeček, přestože v německých zemích tento obyčej existoval již od 16. století. Zajímavé je, že byly první vánoční stromky listnaté. Teprve v důsledku rozsáhlého zalesňování se začaly zdobit jehličnaté stromy. V minulosti se vánoční stromky zdobily jablky, pomeranči, švestkami a hruškami, pozlacenými vlašskými ořechy a lískovými oříšky, cukrovinkami, papírovými ozdobami či dražšími skleněnými figurkami, pokud je rodina vlastnila. Kromě toho se na stromečky věšely ozdobné barevné řetězy, zlaté a stříbrné lamely, lampióny a svíčky, které se zapalovaly v těch nejsvátečnějších chvílích. Přestože zvyk zdobení vánočních stromků převzali Chorvaté relativně pozdě, zdobení vnitřku domu zelenými větvičkami byl zdejším obyčejem, který pocházel z pradávných dob a obvykle ho měly na starosti děti. V přímořských krajích Chorvatska bylo zvykem, že děti ozdobily dům větévkami šalvěje lékařské, břečťanu nebo borovicovými větvemi a zdobení domu zelení bylo symbolem životní síly,která vzdoruje zimnímu spánku přírody a jejímu umrtvení.

Jesličky, vyrobené ručně ze dřeva nebo z kartónu, které se dávaly pod vánoční stromeček, byly přímou připomínkou události, jež se vánocemi vlastně oslavuje - noci Ježíšova narození. Kdysi se jesličky vyráběly ze dřeva nebo z hrnčířské hlíny a bývaly umístěny pouze v kostelích; tehdy bylo otázkou cti vyrobit co největší a nejdůvěryhodnější jesličky. Podle prvních písemných zmínek o tomto obyčeji první jesličky, dokonce v přírodní velikosti, vyrobil svatý František v roce 1223. Do domů se ve zdejších krajích jesličky umisťovaly teprve od 19. století.

Z vánočních ozdob se zmiňme i o svíčkách které mají dvojí význam: jsou symbolem probuzení přírody a také světla, které přineslo světu Ježíšovo narození.

ŠTĚDROVEČERNÍ POST A VEČEŘE
Kdysi bylo zvykem na Štědrý den držet půst a být vzhůru až do půlnoci, když se jde na půlnoční mši. Na Boží hod, 25. prosince, se připravovala bohatá, sváteční večeře. Na Štědrý den bylo třeba ukončit veškerou práci v domě do zvonění večerních zvonů a do té doby bylo nutno upéct také koláče a uvařit jídlo. Zatímco na Štědrý den lidé drželi půst, na Nový hod se i v té nejchudší chaloupce objevil na stole kousek masa a dobré koláče.
Z rozmanité kuchyně tradičních chorvatských vánočních jídel vám nabízíme dva recepty:

Fritule (druh kobližků)
Poměr: 1/2 kg mouky, 2 vejce, 2-3 dkg kvasnic, pár kapek pálenky, trocha nastrouhané citrónové kůry, špetka soli, lžíce cukru, vody tolik, kolik je zapotřebí a olej na smažení. Vše dobře promícháme; vypracované těsto musí být dvakrát hustší než těsto na palačinky. Necháme těsto vykynout do dvojnásobné velikosti. Pak z něj lžící vykrajujeme fritule, které a vkládáme je rozpáleného oleje. Hotové fritule posypeme vanilkovým cukrem.

Zrnkový salát
Poměr: po 10 dkg vařené kukuřice, sóji, pšenice, fazolí a hrášku. Salát zamícháme, osolíme, dáme do něj nakrájenou cibuli, nalijeme na něj 1 dcl jablečného octa, 1 dcl olivového oleje a 0,5 dcl bílého vína. Salát zamícháme a necháme ho aspoň pět hodin odležet.

Přejeme vám příjemné vánoční svátky a dobrou chuť!

Zdroj:  Adriatica
O tomto tématu můžete diskutovat ve foru.
Kontextové odkazy: Zvláštní nabídky, Nabídka ubytování



Publikoval: admin
Související témata

Jídlo a pití

Možnosti

Hodnocení článku

Průměrné hodnocení: 3.83
Účastníků: 6

Velmi dobré

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné