Oblast národního parku Paklenica se rozkládá na přímořských svazích pohoří Velebit na ploše 102km2 přímo nad osadou Marasoviči a pokračuje nahoru až k nejvyšším vrcholkům Vaganski vrch (1757m) a Sveto Brdo (1753m). Název Paklenica pochází pravděpodobně ze slova „paklina“, což bylo pojmenování pro mízu borovice černé používanou dříve k léčbě ran, svícení a k nátírání dřevěných lodí.

Pokud se chystáte do Chorvatska a budete se pohybovat v Dalmáciii (v okolí Splitu, Starého Gradu, Hvaru, Visu, Komiži apod.), vydejte se na výlet do jeskyní na ostrově Biševo (Modrá jeskyně, Medvědí jeskyně, Zelená jeskyně). Tyto výlety nabízí i cestovní kanceláře a agentury.

stemi nám odeslal(a) následující článek: Objevení Jadranu. Poprvé jsme byli v Jugoslávii v r.1969 (21.8). Přesně si na ten den vzpomínám - první smutné výročí okupace, byla to sice podniková rekreace na 14 dnů, ale stála za to...

Kromě koupání pod vodopády čeká návštěvníky národního parku řada zajímavých atrakcí. V úterý bude na Jadranu proměnlivé počasí a teploty dosáhnou až 31 stupňů.

V létě ve středomoří na horu vyšší než Sněžka a ještě k tomu na kole? Zdánlivě šílený podnik, ale ono se to dá zvládnout. Vhodnou příležitostí může být podmračené počasí, nicméně při standardní fyzické kondici a přiměřené opatrnosti můžete vyrazit i na sluníčku. Odměnou za úctyhodný sportovní výkon jsou zážitky z divoké přírody rezervace Biokovo, kde lze zahlédnout fantastické scenérie, alpinky, muflony, zdivočelé koně i orla.

Když se řekne Dalmácie, mnohým z vás se okamžitě vybaví krásná dovolená plná slunečních paprsků, průzračného moře, dobrého jídla a pití. Nikdo z vás, kdo do Dalmácie zavítá, rozhodně nemůže přehlédnout přírodní park Biokovo - to je totiž to nádherné pohoří, které se tyčí v těsné blízkosti nad celou Makarskou riviérou. "Když neprší, není voda," tak právě takto mi jeden ze správců přírodního parku Biokovo Drago Mistič jednoduše vysvětlil, proč je život v pohoří Biokovo prakticky nemožný. Tento park přírody uchvátí přitom snad každého, kdo se do něj vydá - ať už pěšky, na kole nebo osobním autem. Na rozdíl od jiných pohoří zde ale nenarazíte na žádné horské potůčky. Přitom zde vidíte spoustu malých políček, kde se pěstuje převážně zelenina a brambory. Díky zvláštní mastné půdě ale prý stačí, aby v létě jednou vydatně zapršelo a vláhy pro úrodu zeleniny je pak po celou dobu dostatek.

Plitvická jezera patří k nejlepším přírodním pamětihodnostem v Evropě. V roce 1979 zařadilo UNESCO Plitvice na seznam světového památkového dědictví Národní park Plitvická jezera o celkové rozloze 266 km2 se skládá ze 16 terasovitých jezer, která jsou vzájemně propojena slapy a kaskádami. První a nejvýše položené jezero leží v nadmořské výšce 636 metrů a poslední, nejnižší najdete o 8 km jižněji a leží v nadmořské výšce 133 metrů. Největší hloubka jezera je 46 metrů a přírodním fenoménem Plitvic je průzračnost jezerní vody; která sahá do hloubky přes 8 metrů.

 Když přijedete k souostroví Kornaty (Kornati), možná, že vás v první chvíli překvapí kontrast bílé krasové krajiny a uklidňující modři moře, ve kterém jsou skryta nekonečná tajemství jeho obyvatel, ale když se tímto přírodním fenoménem seznámíte, pochopíte, že jde o fantastické vzájemné doplnění. Spojení těchto dvou krajností vytvořilo jeden z chorvatských národních parků, jehož krása všechny návštěvníky uchvátí. Také novinář časopisu National Geographic Adventure Jon Bowermaster, který se vydal kajakem ze Zadaru do Dubrovníku, na své cestě kolem Kornatů užasl nad “jejich nedotčenou a drsnou, kultivovanou, ale nezkrocenou krásou”.