Šibenik (Jiří Kalla)

Z národního parku Krka jsme se vypravili na večeři do Šibeniku. Několikrát jsme projeli okrajem centra města a hledali místo k zaparkování. Hledali jsme parkoviště v přístavu, které před deseti lety bylo zdarma. Teď je všechno zpoplatněné. Nakonec se mi podařilo najet na parkoviště za 10 kun na hodinu. Přestože jsme byli v placené zóně, nepochopil jsem, jestli lze stát v zákazech, zda znovu platit v zónách parkování atd. Zmatky nad zmatky. Nakonec jsem někde zaparkoval a hledali jsme nějaké dobré místečko na večeři. 

Našli jsme jednu vynikající pizzerii KIKE, kde jsme nakonec zakotvili. Objednali jsme si pizzu Frutti di mare, kterou jsme stejně nesnědli. Vlastně jak kdo. Někdo byl nejrychlejší a pak ještě hladově čučel na naše zbnytky, které jsme si nechali zabalit s sebou. Šibenik je krásné město, ale viděli jsme jen kousek.

 

Od počátku hrálo důležitou strategickou roli v bojích mezi byzantskou říší a Benátskou republikou. Benátčané ji obsadili v r. 1412 po tříletém obléhání. Zůstala pod jejich nadvládou do r. 1797, kdy se celá Dalmácie stala součástí rakouské monarchie. Na konci 1. světové války, v r. 1918, se stal Šibenik součástí Jugoslávie.

Město (41 tis. obyv.) a přístav v Severní Dalmácii v Šibenickém zálivu (Šibenski zaljev). Značný průmysl je soustředěn na jeho okrajích (zpracování barevných kovů, textil, potravinářský průmysl, stavba lodí). Má i zemědělské okolí. Šibenik je významné středisko cestovního ruchu s mnoha vynikajícími památkami. Šibenická katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) byla v r. 2000 zapsána do listiny světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Má chráněnou polohu a vysoký počet dnů slunečního svitu. Město je z vnitrozemí chráněno pevnostmi Sv. Ana (původně Sv. Mihovil), Sv. Ivan a Šubičevac a od moře pevností Sv. Nikola. Byly postaveny kvůli tureckým invazím. Každá pevnost je jedinečným architektonickým veledílem, zejména pevnost Sv. Nikola při vstupu do kanálu Sv. Ante, která je nejpozoruhodnější pevností na východním pobřeží Jaderského moře. Kromě pevností má Šibenik množství kulturních a historických památek, mj. palác Foscolo (15. století), městskou budovu s arkádami (16. století), několik kostelů z období od 14. do 20. století. Biskupský palác (15. století) a pomník architekta Juraje Dalmatinace. Největší a nejdůležitější pamětihodností je katedrála sv. Jakov, postavená mezi lety 1431 a 1536. Svým zvláštním charakterem má význam nejen v chorvatském, ale i celoevropském architektonickém kontextu. Je vyrobena zcela z kamene a kamenných desek bez použití přilnavých materiálů. V kombinaci s renesanční městskou radnicí, nedaleko kostelů a paláce Princů, se zformovalo nejkrásnější náměstí z architektonického dědictví Chorvatska. Období minulosti jsou sesbírána v městském muzeu. Území okolo Šibeniku je známé četnými malebnými osadami a přírodními krásami, zejména Národní park Krka a souostroví Kornati. Bóra vane v kanálu Sv. Ante v silných poryvech, proto je ukotvení zakázáno.

Katedrála sv. Jakuba

Katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) na náměstí Chorvatské republiky (Trg Republike Hrvatske) je jednou z nejkrásnějších staveb evropského pozdního středověku (1433 - 1555), nejcennější dílo přechodu gotiky v renesanci v celém Chorvatsku. Je vrcholným dílem významného chorvatského sochaře a stavitele Juraje Matejeviće Dalmatince, pokračovatelem jeho díla a spolutvůrcem plastické výzdoby byl Ital Nikola Firentinac, žák Donatellův, který tvořil již v renesančních intencích.

 

Při srbské agresi v r. 1991 - 92 byla katedrála zasažena dělostřeleckým granátem, ten proletěl střechou a dopadl doprostřed katedrály, ale naštěstí nevybuchl. Následky mohly být hrozné.

Proti katedrále je renesanční radnice ze 16. stol., s otevřenou lodžií v přízemí a zasklenou v prvním patře. Těsně vedle ní vede schodiště do staré části města (schodiště otevřená i klenutá, průchody, starobylé dvorky a náměstíčka). Proti apsidám katedrály je kostelík sv. Barbory z 15. stol. s hodnotnou Sbírkou církevního umění (Zbirka crkvene umjetnosti). Vedle katedrály na nábřeží stojí Biskupský palác (Biskupski dvorac) z 15. stol. Sousedí s ním Mořská brána (Morska vrata), vchod do přístavu, a Knížecí palác (Kneževa palača), sídlo benátského místodržitele, dnes Městské muzeum (Gradski muzej). Na nábřeží je i pozdně renesanční kostelík sv. Mikuláše (Sveti Nikola) z 18. stol. s pěkným kazetovým stropem.

Ostatní sakrální i profánní stavby reprezentují převážně přechod gotiky v renesanci: Nový kostel (Nova crkva), goticko renesanční stavba s kazetovým malovaným stropem, kostel sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj) s krásným vnějším schodištěm, gotický kostel sv. Františka (Sveti Frane) s bohatě vyřezávaným kazetovým stropem. Při kostele je cenná sbírka inkunábulí. Z paláců vyniká palác Foscolů, Orsiniů, Madonićů (15. - 16. stol.).

 
Pomník Juraje Dalmatince                            Crveni muzej          

 
kostel Svi Sveti

 
kostel Svi Sveti