Podnikání čechů v Chorvatsku

Co mají společného Češi a Chorvati? Je to nejen chorvatský Jadran, ke kterému každoročně míří na milion českých turistů. Češi v Chorvatsku od minulosti podnikali a dodnes podnikají a vedou si úspěšně.

Není nad to usednout na dovolené v Chorvatsku do některé z hospůdek na pobřeží, dát si něco dobrého a poslouchat šumění moře. Možná se vám podaří okusit nápoje z produkce firmy Badel 1862. Letopočet v názvu firmy je i datem jejího vzniku a u založení stál František Pokorný. Pod jménem Franjo Pokorny se narodil v roce 1828 českým přistěhovalcům v Ogulinu. A v dospělosti založil ve Vlašské ulici v Zagrebu firmu, která existuje dodnes. U moře můžete její produkty v klidu ochutnat.

Cestou od moře můžete ve svém letovisku zahlédnout prodejnu obuvi s názvem Borovo. Pokud vám grafické ztvárnění názvu něco připomene, potom se nejspíš nemýlíte. Před 75 lety, v roce 1931, totiž Tomáš Baťa založil na břehu Dunaje v Borovu u Vukovaru obuvnický závod. Z továrny na boty se postupem doby stal kombinát, který vyráběl i další výrobky z kůže, gumy nebo umělé hmoty. Továrna zaměstnávala až 22,5 tisíce pracovníků a měla přes 600 prodejen. Tak to bylo ale jen do občanské války v bývalé Jugoslávii v roce 1991. Oblast Vukovaru a Borova byla tehdy místem těžkých bojů.

Kombinát Borovo byl za války téměř zničen, ale v současnosti už navazuje na baťovskou tradici. Letos zaměstnával 1200 lidí a z toho 600 se zabývá výrobou obuvi.

Občanská válka se nedotkla jen oblasti kolem Vukovaru, ale také kraje Lika mezi Plitvicemi a Velebitem. Tudy vede nová dálnice ze Zagrebu do Splitu. I budovatelé autostrády se museli potýkat s následky války a dodnes se neví, kde v okolí mohou být položeny miny. Na výstavbu dálnice vypsala chorvatská strana výběrová řízení na dodavatele jednotlivých úseků.

"Jeden tendr se nám podařilo cenově i organizačně zvládnout tak, že jsme v něm uspěli a zvítězili ve veřejné obchodní soutěži," říká obchodní ředitel společnosti Subterra Alfred Brunclík. Právě Subterra budovala na dálnici Zagreb-Split tunel Plasina nedaleko Otočacu. Na stavbě se společně podíleli čeští i chorvatští pracovníci.

"V roce 2002 existovaly v Chorvatsku poměrně striktní předpisy, které nedovolovaly získat mnoho pracovních povolení. Situaci jsme řešili tak, že jsme kolektiv 10 pracovníků, kteří obsadili rozhodující technické funkce, do Chorvatska umístili, pracovní povolení získali a ostatek tvořili chorvatští zaměstnanci," vzpomíná Brunclík.

Tunel Plasina měří 2300 metrů. Je to nejdelší tunel na dálnici Zagreb-Split, kterým se jezdí oběma tubusy. Dokončen byl v červnu roku 2004. Pokud se po dálnici do Dalmácie letos vydáte, nezapomeňte si všimnout práce šikovných českých rukou.

A dojedete-li až do Splitu, můžete se vydat trajektem na ostrov Hvar. Přímo tam ve městě Hvaru spravuje hotely a další turistická zařízení společnost Hoteli Sunčani Hvar. Co má tato firma společného s Českem? Hodně. Jejím vlastníkem se totiž loni v létě stala společnost Orco Property Group.

"Jsme kotovaní na burze v Paříži, ale i v Praze. Orco samotné má řízení operativní činnosti z Prahy, máme tam centrálu pro operativu. Odtud je řízena i firma Sunčani Hvar, která je samotným operátorem a vlastníkem nemovitostí na Hvaru," popisuje vztah Česka k hotelové společnosti na Hvaru vice prezident Orco Property Group Aleš Vobruba. Tím ale spolupráce nekončí.

"Stihli jsme za krátkou dobu připravit projekty na tři hotely, jejichž rekonstrukce probíhaly přes zimu. Na všech projektech a pracích se podílejí manažeři i dodavatelé některých předmětů z České republiky," říká Votruba.

Až se tedy ubytujete v některém z hvarských hotelů, zkuste se podívat, zda vám v něm něco nepřipomene domov.

Tyto informace pro Vás připravují redaktoři ČRo 1 - Radiožurnálu
O tomto tématu můžete diskutovat ve foru.