Kudy se proháněl Vinettou

Letošní rok, protože se u mně projevují neuvěřitelné abstinenční příznaky po dovolené v Dalmácii, tak už posedávám u počítače, projíždím staré fotky, pročítám naši UFSDCH z předešlých let (pro nezasvěcené - UFSDCH je zkratka pro kroniku z dovolené, kterou vymyslela moje tehdy 12letá dcerka a znamená Úplně Fantastická Společná Dovolená Chorvatsko) a plánuji, co a jak letos. Kam pojedeme a kde budeme bydlet není v tenhle moment pro mně až tak podstatné. Spíše se mnou cloumá myšlenka na cestu. Už teď se vidím, po cestě ze Zagrebu směrem na Plitvická jezera. Vždy, když tudy projíždím, ať už hraje rádio cokoliv, slyším v duchu melodii, která nás provází ve všech Mayovkách, místo volantu málem držím v rukou otěže a mám pořád snahu přidávat plyn pobídnutím koně do slabin...... Včera jsem jednomu známému, který nikdy v Chorvatsku nebyl, ukazovala fotky a popisovala atmosféru každé části, kterou projíždíme, když míříme na jih, nebo zpět. Když jsem mu popisovala prostředí kolem Plitvic, byl překvapený, kolik nadšení a radosti mi viděl ve tváři.

A tak, milí Chorvaťáci, zkuste, až pojedete tou krásnou, možná trochu pustou, ale určitě kouzelnou krajinou v chorvatském vnitrozemí, zkuste to jako já. Představte si kolem sebe koně, Indiány, Old Shatterhanda nebo Vinettoua.     Zkuste se zaposlouchat, jestli neuslyšíte klapot koňských kopyt, nebo tu dobře známou filmovou hudbu. Užijte si krásnou romantiku nejen u zapadajícího slunce nad mořskou hladinou, ale i uprostřed drsných vnitrozemských hor, tak trochu opepřenou nádechem snění z dob, kdy nám bylo -náct.....

Jéžíšmarjá (věřící prominou), já se tak těšííííím!!!!

Na konci června vyrážíme. Přes Plitvice - i s noclehem - a pak nádherných deset dní u jednoho z nejkrásnějších moří světa.

Přeji všem šťastnou cestu a spoustu krásných zážitků.

Námořník