Z národního parku Krka jsme se vypravili na večeři do Šibeniku. Několikrát jsme projeli okrajem centra města a hledali místo k zaparkování. Hledali jsme parkoviště v přístavu, které před deseti lety bylo zdarma. Teď je všechno zpoplatněné. Nakonec se mi podařilo najet na parkoviště za 10 kun na hodinu. Přestože jsme byli v placené zóně, nepochopil jsem, jestli lze stát v zákazech, zda znovu platit v zónách parkování atd. Zmatky nad zmatky. Nakonec jsem někde zaparkoval a hledali jsme nějaké dobré místečko na večeři. 

Na neděli 19. srpna jsme si naplánovali cestu do NP Krka, kde jsme poprvé a naposledy byli právě před 10 lety. Po cestě jsme míjeli starobylé městečko Solin za Splitem, vyhořelé a shořelé lesy okolo Primoštenu a Šibeniku. V Primoštenu jsme si natankovali benzín a pokračovali dále. Směr na Krku byl velice dobře značen, až na několik směrovek ke konci, kdy směrovka rovně ukazovala na Nacionalni park Krka, doleva NP Krka – Skradin. Tak jsme se rozhodli jet rovně. Přijeli jsme, tak jako před deseti lety, na parkoviště, kde jsme si mysleli, že „zalepíme lupeně“ a pojedeme dolů. Jenomže za ty roky se situace změnila.

Když jsme se vraceli v úterý z Cetiny, tak jsme zaslechli, že se mezi sebou lidé od Katky baví o čtvrtečním výletu lodí na Bol. Tak jsme vznesli dotaz, jestli můžeme jet s nimi a za kolik. Katka nám řekla, že se zeptá, ale že asi za 160 kun na hlavu. Dala nám telefonní číslo a že jí máme večer ještě dát vědět, zda pojedeme nebo ne.

V úterý 14. srpna jsme se rozhodli, že pojedeme na Cetinu. To znamenalo opět do Omiše, zaparkovat na placeném parkovišti a vyrazit k řece. Narazili jsme na vcelku sympatického loďaře. Nejprve chtěl 70 kun za jednoho, sleva na studenty neplatí. Po troše smlouvání tedy slevil na 250 kun za všechny, ale za psa chtěl 100 kun. Hned však řekl, že si dělá srandu. Ale že musíme asi 20 minut počkat, že loďku má zamluvenou jedna cestovka, a že nás pak nalodí. Chvilku nám ještě vykládal storky z návštěvy u kamaráda v Ostravě. Ten měl pejska – westíka. No a našemu lodivodovi bylo líto, že pejsek nevidí, a tak mu ostříhal srst nad očima.

Původně jsme v neděli 12. srpna vyrazili na antické vykopávky do Solinu a pak na Klis. Sotva jsme však dojeli na parkoviště do Solinu, zjistili jsme, že je tam umístěna cedule „STOP psům“. Takže jsme se rozhodli, že vyrazíme na Klis, který jsme měli v plánu až později. Sluníčko pomalu začalo rozpalovat své paprsky, že z nás teklo. Zkrátka a dobře, zoncna rumplovalal a tak jsme zpocení jak „vrata od chlíva“ procházeli jednu z nejvýznamnějších pevností Chorvatska. U pokladny jsme při placení využili karty ISIC, takže místo 40 kun jsme platili jen 30, zato však bez bumážky.