Tak už jsem týden doma a snažím se zapojit do klasického pracovního dne. Strávil jsem opět 14 dní v Chorvatsku a 3000 km na cestě. Už bych asi na kratší dobu nejel, i těch 14 dní najednou bylo krátkých, protože jsme nestihli to, co jsme chtěli vidět (Stone apod.). ALE. Za celých 3000 km a 14 dní jsem nepotkal ani jednu dopravní nehodu a ani jsem neslyšel hlášení o nehodě. Nikdy jsem nečekal na výjezd z vedlejší déle než 5 aut (na hlavní), pokud ovšem nejela kolona Poláků, Maďarů nabo BiH. Žádná agrese policajtů, policajti se při kontrolách neschovávali jak u nás, ale stáli na viditelných místech a viditelně měřili (a že jich bylo jako hub po dešti).

Nezažil jsem žádnou jejich šikanu a když mě stavěli, podíval se do auta, zasalutoval, poděkoval a nechal mě jet. Nikde žádný problém.JÍDLO:  Bez problémů jsme nakupovali na trzích a v marketech. Ceny o něco vyšší nebo stejné jako u nás. Bez problémů jsme chodili na jídlo do restaurace nebo pizzerie. Přístup Chorvatů byl naprosto vynikající, a to jsme na jídlo chodili i se psem (maltézákem). Žádné vyhazování, nepříjemný nebo agresivní přístup - ne. Vždy s heslem "náš zákazník, náš pán". Denně jsme kupovali chleba, kupovali jsme i pití, a to jak Jamnicu, tak pivo. Mléko, máslo, zelenina, ovoce - NO PROBLEM. Je fakt, že jsme si vezli s sebou zmražené hotové jídlo, ale to kvůli úspoře času, z pláže na jídlo, pak na výlet a večeři. Nebo při celodenních výletech jsme už jen ohřáli večeři a bylo to. Syrové jsme měli pouze kuřecí křidýlka na gril. Hranice, pomalu ani nevíme, jestli někde někdo byl. Projížděli jsme s pasy v ruce a žádná zdržovačka. Nikdy jsme v Chorvatsku problémy neměli (ani v Jugoslávii), takže nechápu, kde ty problémy vznikají. Ale dle mých letitých zkušeností zcela jistě nejsou na straně obyvatel navštíveného státu. Určitě však přeji všem, kdo Chorvatsko navštěvují, aby se tam měli v době pobytu tak, jako jsme se měli my. Čili ŠPICOVĚ, BETÁLNĚ nebo jen FAJN