Co víte o Jaderském moři?

Do Chorvatska již jezdíte spoustu let, víte však, v čem se koupete? Tušíte například, kde je moře nejslanější, kde nejhlubší a kde v něm vyvěrají sladkovodní prameny?

Základní informace

Jadransko more nebo také Jadran se rozlévá mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, od Otrantské úžiny na jihovýchodě až do Terstského zálivu na severozápadě. Je asi 783km dlouhé a 177km široké. Jeho celková plocha činí asi 138 000 km2. Hloubka moře se různí, v Terstském zálivu je nejvíce 23m, v okolí ostrůvku Jabuka 243m a jižně od Palagruže až 1228m.

Název

Název Jaderské moře je etruského původu, Etruskové jej nazývali Hadriatským mořem (nebo také Hatriatským mořem) podle osady Hatrie, která se nacházela nedaleko místa, kde leží dnešní Benátky.

Teplota Jaderského moře

Jaderské moře je teplé. Jeho teplota neklesne pod 11 stupňů Celsia. V létě se teplota moře vyšplhá až k 22 až 27 stupňům.

Příliv a odliv na Jadranu

Otrantskou úžinou se dostává do Jaderského moře přílivová vlna, která se pohybuje proti směru hodinových ručiček. Rozdíl mezi přílivem a odlivem není na pobřeží výrazně znatelný – v okolí Dubrovníku je jen asi 30cm, největší rozdíl uvidítě na severu, například v okolí Savudrije cca 80cm. Během 24 hodin se na Jadranu vystřídají dva přílivy a odlivy.

Slanost (salinita) Jadranu

V 1l vody z Jaderského moře je asi 38g soli (jedná se o 38% slanost). Nejslanější je v jižní části (před bokou Kotorskou). Slanost při pobřeží je všeobecně nižší než je tomu na otevřeném moři.

Barva Jaderského moře

Barva moře je ovlivněna mnoha faktory, mezi něž patří teplota vody, slanost, hloubka moře, úhel dopadu slunečních paprsků, oblačnost a také obsah planktonu ve vodě. Planktonu má Jadran poměrně málo a tím vzniká jeho pověstná modrá barva. Chorvaty je Jadran nazýván plavi Jadran = modrý Jadran. Modrý je hlavně na otevřeném moři, při pobřeží přechází do zelenkava, u ústí řek do žluta.

Větry na Jadranu

Z pevniny na moře od severozápadu vane chladný a silný nárazová vítr bóra. V letním období nemívá tak dlouhého trvání (několik hodin až 2 dny) jako v zimě. Může způsobit vlny 2,5 až 3 metry vysoké.

Dalším známým větrem je jugo (někdy nazývané široko). Přináší dusno, vlhkost, mraky, déšť a výjimečně také písečný prach od afriských břehů. Přes léto může trvat 2-3 dny, v zimním období až 3 týdny. Vane ze střední části Balkánu podél Jaderského pobřeží. Vytváří až 5m vysoké a 30m dlouhé vlny. Vodní tříšť se rozstřikuje až do výšky 100m a vítr ji odnáší až do vzdálenosti 500m od moře. Vzduch obsahuje v té době až 3x více ozónu než obvykle, více kyslíku a jódu. Procházky při pobřeží jsou v této době velmi zdravé.

Příjemné osvěžení přináší opalujícím se turistům mistral. Tento vítr vane od severozápadu a není nijak silný ani nebezpečný.

Sladkovodní prameny

V některých místech při pobřeží vyvěrají do moře sladkovodní prameny nazývané vrulje, nejhlouběji je to asi 25m pod hladinou. Jedná se o krasový jev, který značně ochlazuje okolní vodu. Nejčastěji se vyskytují při západním pobřeží Istrie, pod pohořím Učka v Kvarnerském zálivu, pod pohořím Biokovo, Velebit, ve Stonském zálivu a Kotorské boce.