Chorvatská kuchyně

Chorvatská kuchyně je kuchyní, která je úzce spojena s chorvatskými regiony, histrorií a kulturou. Bouřlivé chorvatské dějiny, zapříčiněné polohou Chorvatska se projevují v chorvatských jídlech, které jsou kombinací různých oblastí. Projevují se zde vlivy řecké - Řekové v antických dobách vysázeli vinnou révu na ostrovech Vis a Hvar. Pro změnu Maďaři přinesli guláš a Turci zanechali sarmu (plněné zelné listy) a plněné zelené papriky a Italové zase různé druhy těstovin.  

Hlavním znakem chorvatské kuchyně je velká rozdílnost na malém prostoru. Jednotná chorvatská kuchyně vlastně neexistuje, jelikož každý z regionů má svá vlastní typická jídla. Možné rozdělení je na kuchyni kontinentální a středomořskou.

Kontinentální způsob přípravy jídel zahrnuje kuchyni Slavonskou a Baranjskou, která je charakterisitcká jednoduchými avšak hodně kalorickými jídly a Medimurijskou a Zagorjskou kuchyní, které nenabízejí takové množství pokrmů, avšak jsou mnohem nápaditější. Skromnější dle způsobu přípravy, avšak velice zdravé jsou kuchyně Liky a Groského kotaru, které ztělesňují přechod mezi kontinentální a středomořskou kuchyní. Jejich způsob přípravy jídel je zdravý zejména z důvodu krátké doby přípravy, hlavně vaření a používaných ingrediencí, hlavně ryb, zeleniny a olivového oleje. Pro tyto hodnoty se tato kuchyně stává světovým trendem moderní nutriční vědy.

Istrijská kuchyně není rovněž jednotná. Rozdíly jsou mezi kuchyní pobřežní, která je založená na rybách od té z vnitrozemí poloostrova. Velmi uznávané je zeména istrijské prosciutto - pršut, olivy a korýši, zejména slávky. Mezi další oblíbená jídla patří posutice - druh těstovin podávaný k různým jídlům, kuře a zvěřina. Známá je rovněž maneštra - hustá obilná polévka s kousky kuřecího masa a zeleninou. Velice oblíbený je i istrijský krocan. Excelentní jsou istrijská vína jako Mlvazija, Teran, Merlot a Borgonja. Známá istrijská supa, je polévka, do které se přidává víno.

Horské oblasti Gorski kotar a Lika mají velice podobnou kuchyni. Specialitou je zejména jehněčí maso vařené, nebo pečené, kysané zelí a různé druhy kravského mléka, ovčího mléka a syrů, zvláště v regionu Liky. Horské řeky jsou bohaté na ryby a lesy na zvěřinu. Typická je zde rovněž slivovice.

Kuchyně Dalmácie a kuchyně na pobřeží je velice příbuzná s kuchyní pobřeží Istrie. Známými jídly jsou brodetto (dušené ryby s rajčaty, cibulí a kořením), krevety, humr, chobotnice nadívaná pršutem, černé risoto s mořskými plody a salát s chobotnicí. Velice oblíbené jsou saridinky grilované, nebo nasolené v oleji. Častým jídlem jsou rovněž těstoviny s rajčatovými omáčkami nebo v polévkách s různým kořením. Hodně používané je jehněčí a to rovněž na přípravu vývarů, dále rajčatové polévky a husté zeleninové polévky jako např. manistra a pašticada. Dalším známým jídlem z dalmatské provincie Zagora je arambašiæi nebo japraci což je nasekané maso zabalené ve vinných listech.

Ostrovní kuchyně. Unikátní je obzvláště ta z ostrova Vis, kde je známá např. pogača - kulatý kynutý plochý koláč, který se podobá pizze. Na Korčule a Hvaru jsou známá jídla jako opékané chobotnice, medové sušenky a rovněž proslulá vína původních odrůd jako je prč. Velmi známý je rovněž ovčí sýr z Krku a Pagu. Populárními nápoji jsou destiláty z vína a vína samotná jako např. Dingač, Postup, Babiæ, Žlahtina, Vgava, Pošip, Maraština, Malvazija a Grk.