Brijuni - Národní park a safari

Souostroví Brijuny bylo za vlády Josipa Broza Tita nepřístupné. Až v roce 1983 zde byl vyhlášen národní park. Na Brijuny je mnoho historických památek, v tomto článku se ale spíše zaměříme na přírodní bohatství tohoto souostroví.  

Národní park Brijuni

Podél západních břehů istrijského pobřeží najdeme několik souostroví, mezi kterými je nejzajímavějším a největším souostroví Brijuni. Skládá se ze 14 ostrovů a ostrůvků rozkládajících se na území o rozloze 7,42 km2. Od pevniny jsou ostrovy odděleny 3km širokým Fažanským kanálem a jsou vzdáleny pouhých 7km od Puly, odkud vyplouvá pravidelné lodní spojení na ostrovy.

Hlavní charakteristikou Brijunského souostroví je jeho výjmečná biologická pestrost, která je dána především díky své geografické poloze, geologickému podloží a geomorfologii, své různorodosti lokality a ostrovní izolaci.

Současné hranice národního parku byly vytyčeny v roce 1999 a zahrnují v sobě ostrovy a přilehlé moře s mořským dnem, dohromady pokrývající území o rozloze 33,9 km2. Celková délka pobřeží všech ostrovů je 46,8 km. Nejvýznamějšími ostrovy jsou Veliki Brijun (25,9 km) a Mali Brijun (8,3 km). Břehy jsou většinou nízké a skalnaté, ale snadno dostupné díky svému horizontálnímu rozvrstvení skal a v některých zálivech lze najít oblázky a písek.

Přirozená biologická různorodost byla obohacena tradičním hospodařením člověka. Veliki Brijun, jako největší ostrov z celého souostroví, který byl zkultivován do harmonické krajiny luk a parků, má spolu s bohatými pozůstatky architektonického dědictví také dochované vegetační druhy typické pro západní istrijské klima. Je důležité zdůraznit, že moře formuje 80% chráněného území národního parku a obsahuje téměř všechny základní prvky mořského ekosystému Jaderského moře.

Flora

Ostrovy jsou také velmi cennou oblastí co se týče vegetace. Na mnoha místech na ostrově se přestalo farmařit, lesy byly vyčištěny a tato půda se přeměnila na rozsáhlé louky, čímž zde byla vytvořena unikátní chorvatská přímořská krajina. Vegetace je zde typicky středozemní s největším podílem makchie (261ha), luk (124ha), parků (118ha), dubových a vavřínových lesů (116ha) a jehličnanů (18ha).

Ve velkém se zde vyskytuje několik rostlinných druhů, které jsou v Istrii na seznamu ohrožených rostlin. Patří mezi ně mořský mák, divoká okurka a některé druhy travin.

Fauna

Díky tisícileté přítomnosti člověka na souostroví Brijuni byl svět zvířat na ostrově, zvláště na Veliki Brijun, obohacen o mnoho importovaných živočišných druhů, které se, ač na toto místo nepatří, zde aklimatizovaly především díky ideálním mikroklimatickým podmínkám.

Safari na ostrově Veli Brijuni

Na severním výběžku Veli Brijuni na ploše asi 9 hektarů leží safari park, který zde byl založen v roce 1987. Park je domovem některých býložravců – slona indického, lam (jihoamerických velboudů, kteří zdomácněli podle indiánské legendy hned na počátku vzniku lidského rodu), zeber, antilop, somálských ovcí, indických svatých krav a oslů.

Zdroj informací:

www.brijuni.org a www.brijuni.hr