Vyhledávání

Google

Google linky

Postranní lišta

Kalendář

Čas: 11:09
Den: Neděle
Týden: 51
Datum: 17. prosince
Rok: 2017

Svátek má:

Dnes: Daniel
Zítra: Miloslav
Pozítří: Ester

Regiony

Sponzorované odkazy


Doprava do Chorvatska
[ Doprava do Chorvatska ]

·Pozor při cestě přes Slovensko!
·Kudy se proháněl Vinettou
·Na chorvatských dálnicích by mělo podražit mýtné
·Jak se vyhnout dálničním poplatkům ve Slovinsku
·Cestování nezletilých do Chorvatska
·Na letišti Kaštel mají mnozí cestující pochyby o bezpečnosti
·Kolony, kolony, kolony
·Ne v pátek
·Dálnici k moři trápily kolony

Články na téma

Zatím není žádný obsah pro tento blok.

Přihlášení

Přezdívka

Heslo

Bezpečnostní kód: Bezpečnostní kód' title='Bezpečnostní kód
Do tohoto pole vložte bezpečnostní kód:

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.

Národní park Krka (Jiří Kalla)

Publikováno: 09.03, 2008    Téma: Cestopisy z Chorvatska

Na neděli 19. srpna jsme si naplánovali cestu do NP Krka, kde jsme poprvé a naposledy byli právě před 10 lety. Po cestě jsme míjeli starobylé městečko Solin za Splitem, vyhořelé a shořelé lesy okolo Primoštenu a Šibeniku. V Primoštenu jsme si natankovali benzín a pokračovali dále. Směr na Krku byl velice dobře značen, až na několik směrovek ke konci, kdy směrovka rovně ukazovala na Nacionalni park Krka, doleva NP Krka – Skradin. Tak jsme se rozhodli jet rovně. Přijeli jsme, tak jako před deseti lety, na parkoviště, kde jsme si mysleli, že „zalepíme lupeně“ a pojedeme dolů. Jenomže za ty roky se situace změnila.


Mapa

Hlídač nás odkázal na parkoviště s tím, že dolů ne, auto musíme nechat na parkovišti a pak autobusem dolů. Už tak samozřejmostí nebylo, že parkoviště i bus byly zdarma. To je v Chorvatsku věc zcela neobvyklá. Zaparkovali jsme tedy auto a vyrážíme.


VstupenkaU pokladny jsme zkusili uplatnit slevu na ISIC kartu a hle, ono to šlo. Prodali nám vstupenku za 65 kun. My jsme zaplatili plné vstupné ve výši 80 kun za dospělou osobu. Není to žádná nízká cena, ale stojí to za to. Hrnuli jsme se k autobusu, Olíka v náručí, když nás průvodčí upozornila na to, že do autobusu se psem nesmíme a aby nám to bylo jasné, ukázala na piktogram na dveřích autobusu. Nakonec nás přece jenom nechala nastoupit a odjet dolů. Vystoupili jsme dole u infocentra a vyrazili na procházku okolo vodopádů.
Podívali jsme se na mlýny, viděli jsme vodního hada, žábu, dokonce dole u Skradinských vodopádů jsme měli možnost vidět mládě asi plcha. Vykoupali jsme se pod Skradinskými vodopády, prošli zpátky k autobusu a vyrazili zpátky.

mapa

KrkaNárodní park „Krka“ patří k jihoevropské (středozemní a substředozemní ) oblasti, která se svou svéráznou polohou a mozaickým rozmístěním rozmanitých typů stanovišť vyniká výjimečně bohatou a pestrou květenou a zvířenou. V oblasti národního parku bylo zjištěno 860 rostlinných druhů a odrůd, mezi nimi několik ilyrsko-jaderských endemitů. Svým bohatstvím rostlinných druhů, ve styku teplých a suchých s vlhkými a stinnými stanovišti jsou obzvlášť zajímavými Roški slap se svou vegetací kaňonu a Skradinski buk, který nabízí možnost pozorování rostlinných druhů krápníkových přehrad. V řece Krka žije 18 druhů ryb, mezi kterými je i 10 endemitů, což ji zařazuje mezi přírodní památky nejvyšší kategorie. Rákosiště, jezírka v některých částech toku a močálovité louky oplývají obojživelníky a ptáky, houštiny a kameniště zase plazy. Hojnost druhů (222), struktura společenstev ptactva a velký význam Krky pro jarní a podzimní stěhování zařazují ji mezi ornitologicky nejvýznamnější oblasti Evropy. Mezi savci je nejhodnotnější zvěřena netopýrů, která zahrnuje 18 druhů, v Evropě nejčastěji ohrožených nebo před vymřením.

KrkaÚzemí národního parku se svými jezery a vodopády je jedním z nejvýznamnějších přírodních památek Chorvatska. Národním parkem „Krka“ byl prohlášen v roce 1985 a je sedmým národním parkem v Chorvatsku. Nachází se v oblasti Šibenicko-kninského županství a zahrnuje povrch 109 km2 při toku řeky Krky. Sídlo parku leží ve Skradinu. Řeka Krka pramení jako krasová vyvěračka pod vrchem Krševac na úpatí Dinary 3,5 km severně od Kninu a vzniká z několika přítoků, které se spojují ve městě Knin. Těsně po vývěru se do ní vlévá vodopádem 20 metrů vysokým potok Krčic, vodopád se nazývá Topoljski slap. Se zaplavenou částí ústí činí asi 72 km. Celková plocha její oblasti činí 2.088 km2.Protéká směrem k moři zcela suchou krasovou oblastí. Její kaňony a vápencové bariéry vytvořily unikátní krajinu. Průměrný roční průtok přes Skradinski buk činí 55m3.s-1, ale v deštivém období v zázemí naroste i přes 350m3.s-1.Výškové rozdíly překonává Krka několika malými i velkými vodopády.

JezeroKrka je přírodním a krasovým fenoménem se svými sedmi krápníkovými přehradami. Sedm kilometrů za Kninem se Krka rozlévá v Bobodolské jezero (Bobodolsko jezero), krátce za ním padá z výšky 22,4 m vodopád Bilušica buk, dále následuje 15,5 m vysoký Brijan (Corica buk), Manojlovacki slapovi (řada vodopádů výšky 59,6 metru s hlavním schodem 32 metrů), Rošnjak o výšce 8,4 metru, Milijacka slap o výšce 23,8 metru, Roški slap (25,5 metru) a Skradinski buk (17 schodů celkové výšky 45,7 metru), jakož i celkovým spádem 242 metrů. Koryto řeky se dále rozšiřuje do jezera Roški slapVisovac, nazvaném podle ostrůvku v širší části koryta s františkánským klášterem, známým sbírkou starých písemností. Největší a nejkrásnější vodopád, 46 m vysoký Skradinski buk, byl vytvořen na soutoku Krky s přítokem Čikola. Na své pouti směrem k moři formuje řeka Krka jezero Prukljan, které má všechny atributy moře i s mořským přílivem a odlivem. Ve vodě žijí jak sladkovodní, tak i mořské ryby. Ústí Krky do moře je téměř nepozorovatelné. Řeka je splavná pro lodě s ponorem do 2 m až k vodopádu Skradinski buk. Asi 1 km od Skradinu je údolí řeky přemostěno ve výšce 5 m nad vodní hladinou


Dále po toku Krky stojí na břehu pravoslavný klášter sv. Archanděla z 15. stol. (zvaný též manastir Krka). Přístup k němu je též z obce Kistanje - 3 km; kolem bohaté rostlinstvo.

Za klášterem teče řeka úzkou divokou soutěskou (7 km), skály se nad ní tyčí do výše 200 metrů. Tam, kde řeka opouští soutěsku, řítí se její vody peřejemi zvanými Rošský vodopád (Roški slap). Řeka tu překonává peřeje na úseku dlouhém 650 m: začíná nevelkými peřejemi Stříbrné náušnice (Srebrene ogrlice) a končí Rošským vodopádem, který se pokládá za jeden z nejpěknějších vodopádů na Krcve. V blízkosti pozoruhodné vodní mlýny (vodenice), vzácná etnografická lokalita.
KrkaTěsně před dalším jezerem se říční tok opět zužuje, ale krátce nato se zase rozlévá ve Visovacké jezero (Visovačko jezero), které je 800 m široké a 3,5 km dlouhé. Přístup po silnici ze Skradinu nebo z Drniše. Jezero je bohaté rybami. Uprostřed něho stojí na ostrůvku Visovac františkánský klášter z 15. stol. (bohatá umělecká sbírka, v níž první místo patří velmi cenné knihovně s prvotisky - přístupná). Malý pěkný park. Tady končí část lodních výletů od Skradinského vodopádu.
Osm kilometrů za Visovcem následují poslední, ale nejkrásnější vodopády na Krce, tzv. Skradinské vodopády (Skradinski buk), u nás také známé jen jako vodopády řeky Krky. Padají přes 17 teras; zejména začátkem léta jsou obzvlášť mohutné, ale vždycky představují jedinečnou podívanou. Počítají se mezi nejkrásnější krasové vodopády v Evropě. Krápníky, totiž z vody usazený vápenec, jenž vytváří krápníkové prahy, pokrývky, brady, závěsy a další geomorfologické tvary, jsou základním fenoménem a kostrou dnešního hydrogeologického a krajinného obrazu národního parku. Přehrady jsou biodynamickými útvary, které trvalou tvorbou krápníků narůstají i dnes („živé krápníky“).
Ključice

Pod vodopády ústí do Krky řeka Čikola. Nad soutokem jsou zříceniny hradu Ključiće.

Po několika málo kilometrech dosáhne řeka městečko Skradin (za Římanů to byla Scardona) a brzy se rozšiřuje v Prukljanské jezero (Pruklansko jezero), které je 6 km dlouhé a 2 km široké. Pod jezerem teče Krka zúženým korytem v četných zákrutech a ústí do přístavního Šibenického zálivu (Šibenski zaljev), kde se mísí s mořskou vodou. Nad zálivem je amfiteatrálně rozloženo starobylé město Šibenik. Úzkým průplavem sv. Antonína (kanal sv. Ante) se vlévá do moře.

KrkaPodle nových poznatků mohlo být před 10 až 20 tisíci lety ústí Krky u ostrova Zlarin. K těmto předpokladům přispěl zejména průzkum archeologického naleziště Gavanovi dvori, které je dnes zatopeno mořem. Oblast řeky Krky oplývá stopami starodávného osídlení a spoustou historických a kulturních památek. Nejstarší stopy svědčící o přítomnosti člověka u Krky jsou prehistorické nálezy štěpin z paleolitiku, keramiky z neolitiku, křemenové nože a fragmenty kameninových nádob a kostí. Na pravém břehu řeky Krky, na linii města Skradin po Skradinski buk se nacházejí zbytky antického vodovodu římské Scardony. V oblasti leží i zbytky několika středověkých starochorvatských tvrzí z 14. století. Trošenj-grad, Nećven-grad, Bogoćin-grad, a Kljućica, který je svou velikostí a zachovalostí jedním z nejvýznamnějších fortifikačních objektů v Chorvatsku. Mezi sakrálními stavbami nejhodnotnějšími drahokamy parku jsou františkánský kostel a klášter na ostrůvku Visovac, jakož i pravoslavný klášter „Krka“ (sv. Archanděl) se svým bohatým uměleckým a kulturním pokladem. Na vodopádech Roški slap a Skradinski buk jsou nesčetné mlýny a valchovny, mající výjimečný kulturně-historický význam jako památky rurálního stavitelství a hospodářské minulosti, s ohledem na prvotní činnost a lidový výraz pokládají se za etnologicko-etnografickou památku.

Při srbské agresi v r. 1991 lehla část vegetace národního parku popelem, dnes se příroda již podstatně zregenerovala.

Vodní mlýny u Skradinských vodopádů

mlýnyPři výletu do národního parku Krka stojí za prohlídku vodní mlýny s malou národopisnou sbírkou, které leží v těsné blízkosti Skradinských vodopádů (Skradinski buk). Vstupné je zahrnuto v ceně vstupenky k vodopádům
Tato expozice byla otevřena před několika lety a úpravy dalších částí stále pokračují.
Jedná se o komplex několika hospodářských stavení, mezi nimiž protéká voda, která je tu maximálně využívána a s jejím tokem se manipuluje k dosažení co největšího užitku. Dnešní podoba mlýnů a dalších objektů je z 19.stol., byly však postaveny na pozůstatcích mnohem starších. Ze stejné doby je jejich zařízení, které je plně funkční.
mlýnyNejdůležitější částí jsou staré vodní mlýny, v nichž obilí melou mlýnské kameny (žernovy) poháněné vodou. Jako suvenýr je možné zakoupit pytlíček mouky právě zde umleté. Velmi zajímavá je starobylá přírodní pračka na praní prádla a lněných tkanin, což je jakási kamenná nádrž, do které zespodu stále proudí voda a víří prádlo jako v pračce. Voda z nádrže přetéká ven přes okraje. Na stejném principu fungují i koše na praní prádla, voda z nich ale odtéká otvory ve stěnách. Jsou tu i jednoduchá vodní zařízení ke změkčování hrubé vlněné tkaniny - valchovny. Do stájí je svedena voda tak, aby bylo možno je vyplachovat proudem tekoucí vody
Součástí je i malá národopisná sbírka se zajímavými exponáty (kamenné nádoby, staré látky, tkalcovský stav a další).
mlýnyMlýny na Krce měly v minulosti velký ekonomický význam pro hospodářský rozvoj nedalekého města Šibenik a jeho okolí. První zmínky jsou již ze 13.stol. Během 14. a 15. stol. jejich význam rostl, vždyť obilí ve zdejších mlýnech mlela všechna města od Istrie až po Dubrovník. Mlýny prosperovaly i za tureckých válek. V 16.stol. Turci obsadili Skradin a vybudovali mlýny na svém území, na pravém břehu řeky. Tyto mlýny pak vlastnili turečtí podnikatelé. Mlýny na levém břehu řeky byly ve vlastnictví Benátek

Mlýny byly po osvobození od Turků významným zdrojem příjmů města Šibenik, kterému patřily, a zůstaly jím až do zavedení páry a později elektrické energie.

vodní pračka  vodní pračka
                                       vodní pračka                                                     vodní valchovna

Mlýnský kámen  Mlýnský kámen


Kovárna u Skradinských vodopádů
vodní pračka  vodní pračka


Hydroelektrárna Krka

TabuleHydroelektrárna Krka byla první chorvatskou hydroelektrárnou pro výrobu stejnosměrného proudu. Její zedníci a investoři byli Šibenický starosta Ante Šupuk, jeho syn Marko Šupuk a pl. Vjekoslav Meichsner. Byla uvedena do provozu 28. srpna 1895, kdy městská světla Šibeníku byla vyměněna v rámci následujícího budování přenosového vedení a nízkého napětí městské sítě.
Byla to druhá hydroelektrárna takového druhu na světě. První byla postavena na Niagaře americkými Forbesy, založená na Teslově designu a patentu. Tato hydroelektrárna byla uvedena do provozu 26. srpna 1895, tedy jen dva dny před uvedením do provozu hydroelektrárny Krka. Nicméně město Buffalo začalo přijímat energii z této hydroelektrárny na začátku roku 1896, kdy byla dokončena. V roce 1895 přehrada Krka vygenerovala 320 KS síly, zatímco další generátor byl přidán v roce 1899, zvyšoval výkonnost na 640 KS síly (asi 470 kW s maximálním vodním tokem 3,2 m3/s). Hydroelektrárna Krka byla funkční až do první světové války.

NP Krka - plazi

PlaziTeritorium Národního parku Krka obývá 19 druhů plazů. V řece Krka žije velké množství evropských želv bahenních, zatímco na souši žije Hermannova želva. Často je možné nalézt ve vodních lokalitách užovku obojkovou a užovku podplamatou. Ve skalnatých oblastech můžeme najít štíhlovku útlou, štíhlovku balkánskou, užovku stromovou, užovku levhartí a užovku pardálí.
Jediné jedovaté druhy plazů v národním parku jsou zmije růžkatá, šírohlavec ještěrčí a evropská hlavatka kočičí.
Nejběžnější ještěrky v Národním parku Krka jsou ještěrka italská a místní krasová ještěrka jadranská. Nejatraktivnější jsou balkánská zelená ještěrka a blavor žlutý. Za pozornost stojí povšimnout si dvou místních ještěrek - ještěrkovec dalmatský a ještěrka dalmatská.

NP Krka - ptactvo

ptáciV národním parku Krka bylo spatřeno 221 druhů ptáků, což je 56 % z celé chorvatské ornitologie.
Za pozornost stojí všimnout si 80 druhů z hnízdícího ptactva, nejzajímavější jsou jistě ohrožené a vzácné druhy jako raroh jižní, sokol stěhovavý, orlík krátkoprstý, bukač velký, kalandra zpěvná a skřivánek krátkoprstý.
Největší hejna ptáků bývají viděna na jaře a na podzim, během migračních období (150 druhů). Během těchto období jsou mokřiny a vodní lokality domovem pro kvakoše nočního, volavku vlasatou, volavku stříbřitou, lysku černou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, zrzohlávku rudozobou, poláka kaholku a ostralku štíhlou. Řeka Krka je zimovištěm pro vzácného rákosníka tamaryškového a sýkořici vousatou.

NP Krka - savci

savciOblast řeky Krky obývá celkem 46 druhů savců, 23 z nich je zahrnuto v červené knize ohrožených druhů v Chorvatsku. Nalézají se zde i čtyři ohrožené druhy v Evropě, a to vrápenec velký, vlk obecný, vydra říční a kočka divoká. Řeky Krka a Čikola jsou jedny z vzácných středozemních říčních lokalit vyder.
Za pozornost stojí povšimnout si hojnosti druhů netopýrů – v parku žije 18 druhů, včetně výjimečně významného netopýra velkouchého, netopýra vodního a netopýra dlouhonohého.
Zvířata jsou zřídka k nalezení v pobřežních prostorách Chorvatska, kočka divoká a srnec obecný mohou být viděni v kaňonových sekcích řeky. Kolčava, jezevec lesní, liška obecná, kanec divoký a šakal žijí v širší parkové oblasti. Jediný endemický zvířecí druh na chorvatském pobřeží, který žije podél řeky Krky, je plch zahradní.

NP Krka - ryby
ptáciŘeku Krku obývá celkem 20 rybích druhů. Horní tok je ovládaný pstruhem obecným, pstruhem duhovým, jaderským lososem a pstruhem mramorovým.
Ve Visovackém jezeru jsou nejhojnějšími rybami perlín, parmička dalmatská, jelec proudník, jelec jaderský, parma středomořská, živorodka komáří, lín obecný, slizoun říční a úhoř říční.
Ve Skradinskem buku žijí perlín ostrobřichý, jelec jaderský, jelec proudník, jaderská parma středomořská, parmička dalmatská, slizoun říční, úhoř říční a lín obecný.
V minulosti lidé nasadili do řeky Krky živorodku komáří, která pomáhala zbavit oblast komárů. Pro sportovní rybolov byly do řeky vysazeni pstruh duhový a běžný kapr obecný.
Z místních druhů ryb se zde vyskytují jaderský losos, pstruh mramorový, jelec jaderský, perlín ostrobřichý, jelec chorvatský, parmička dalmatská, parma středomořská, jelec proudník, Mrokovcicova ryba z čeledi hlaváčovitých a střevle dalmatská.

NP Krka - obojživelníci

ptáciOblast Národního parku Krka obývá osm druhů obojživelníků. Nejběžnější je skokan skřehotavý, kterého můžete vidět ve všech vodních lokalitách, a skokan štíhlý, který žije v mokrých loukách, na krajích lesů a mezi rákosím.
V rybnících můžeme najít běžnou ropuchu a ropuchu zelenou, skrytá v stromových korunách je běžná rosnička zelená.
Mezi loužemi a vodní kalužemi v hornatých oblastech žije čolek horský, jediný nížinný druh, který se pomalu stává v Dalmácii vyhynulým. Ve vlhkých a tmavých lesích můžete najít mloka skvrnitého.
Největší a nejznámější zástupce z jeskynních obyvatel je macarát jeskynní, který se nachází v několika jeskyních a kaňonech řek Krky a Čikoly. Je to místní obojživelník a největší podzemní vodní živočich Dinaridového krasového regionu.

NP Krka – lesy a stromové porosty

ptáciUvnitř Národního parku Krka se nacházejí tři charakteristické lesní společnosti: smíšený les cesmínového dubu a jasanu, smíšený les dubu pýřitého a habrovce habrolistého a podzimní pustinná tráva.
Smíšený les cesmínového dubu a jasanu zahrnuje jehličnaté rostliny: olivovník evropský, planiku velkoplodou a kalinu obecnou; listnaté rostliny zahrnují: jasan, pistácie, žanovec měchýřník, čičorku štírovou, růži, východní habr a javor montpeliérský.
Smíšený les dubu pýřitého a habrovce habrolistého je složený z dubu pýřitého, jasanu, javoru montpeliérského a východního habru, zatímco středozemní druhy tvoří podrost: podzimní pustinná tráva, listnatec ostnitý, asparágus, přestup drsný a brambořík břečťaňolistý.
Habrovec habrolistý a podzimní pustinná tráva se vyvinuly pod antropogenními vlivy degradací pýřitého dubu a pobřežních bukových lesů.
Národní park Krka má také dvě skalnaté pastviny a louky, které mu dávají zvláštní charakter pro chorvatské pobřeží. Jižní části národního parku Krka zahrnují zalesněné krajiny borovice halepské a borovice černé, vysázené počátkem 20. století na skalnatých pastvinách.

NP Krka - květena
ptáciV národním parku Krka se nalézají početné Illirsko-jadranské endemické rostliny. Mezi nimi se ve skalách a mezi kameny nachází zvonek (Campanula lepida), zvonek jehlancovitý (Campanula pyramidalis), oman diviznolistý (Inula verbascifolia), kopretina starčkolistá (Tanacetum cinerariifolium), kosatec nízký illyrský (Iris illyrica). V této horké a suché lokalitě dále roste středozemní pryšec (Euphorbia characias subs. wulfenii) jadranská fialka (Viola adriatica), (Carduus micropterus), pryšec jahodnatý (Euphorbia fragifera), chrpa (Centaurea spinosociliata) a šalvěj (Salvia bertolonii). V mokřinách podél řeky Čikoly a říčním údolí Krky najdeme ladoňku (Scilla litardierei), habr obecný (Carpinus betulus), strdivku jednokvětou (Melica uniflora) a kostival lékařský (Symphytum officinale).
mapa

Do národního parku použít jeden ze tří vchodů:

  • Skradin - cena vstupenky ze Skradinu zahrnuje i cestu lodí proti proudu ke Skradinskému vodopádu,

  • Lozovac - cena vstupenky zahrnuje i cestu autobusem z obce Lozovac ke Skradinskému vodopádu

  • Roški slap - cena vstupenky zahrnuje i výlet lodí z přístaviště pod Rošským vodopádem do kaňonu Medju gredama na horním toku řeky Krky a zpět.



Publikoval: admin

Re: Národní park Krka (Jiří Kalla) (Hodnocení: 1)
Od: Danny (reallistka@seznam.cz) - Neděle, 20.07. 2008 - 23:09:21
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Krka je vážně úžasná! Byli jsme tam 2x. Poprvé lodí (fischpicnic), ale tam nám dali poměrně málo času, tak jsme se stihli hlavně vykoupat a moc z parku jsme toho neviděli, ale další rok jsme jeli autem-hned ráno, na celý den a to nemělo chybu! Jen doporučuji vzít si s sebou jídlo a pití, jelikož v NP se za toto nedoplatíte!!

Re: Národní park Krka (Jiří Kalla) (Hodnocení: 1)
Od: Sally (jiri.kalla@centrum.cz) - Pondělí, 01.09. 2008 - 06:04:49
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://kalla.webpark.cz
Letos jsme dělali Krku od Roški slapu lodí na Manastir Krka celým kaňonem. Chtěli jsme zvládnout ještě jezero Visovac a klášter, ale z Visovacu nám odjel poslední přívoz v 15:00 a měli jsme smůlu. Tak snad někdy jindy. Na Roški slapu s lodí je to také na celý den. Ale pochopil jsem jednu věc, že vstupenka zezhora platí i na vstup dolů. Materiály zatím zpracovávám.

Re: Národní park Krka (Jiří Kalla) (Hodnocení: 1)
Od: mark (markfoto@volny.cz) - Neděle, 06.12. 2009 - 11:33:58
(O uživateli | Poslat soukromou zprávu) http://markfoto.estranky.cz
Krka je luxusní záležitost,byl jsem tam v květnu 2008 a nikdy na tu nádheru nezapomenu.Ze Skradinu jsme pluli lodí ke Skradinskemu buku,druhý den jsme si s pár dalšími lidmi najali soukromou loďku,která nás zavezla až k Roškemu slapu se zastávkou na Visovaci.Moc hezký výlet a rád si ho v budoucnu zopakuji,pokud bude možnost!
Související témata

Přírodní krásy Chorvatska

Možnosti

Hodnocení článku

Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 15

Výborný

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné